Erigeron TouTou Velu

Říkáme mu Cipísek. Cipísek je takový náš samorost. Když jsme si ho přivezli od chovatelky, byl hrozně malinký, měl velkou hlavu a obří ušiska. Díky jeho rexaté srsti vypadal spíše jako mimozemský chomáč prachu, vlasů a chlupů, než jako přítulné zvířátko. Všeho se bál, hodně se lekal. Místo chování, drbkání a hlazení si vždy na procházkách našel nějaké vyvýšené místečko, zalehl a tiše pozoroval okolí. No, zas tak tiše to vlastně nebylo, protože Cipísek má úžasný dar bořit věci kolem sebe. :) Krátce po oslavě jeho prvních narozenin se vše zlomilo a i Cipísek si často najde chvilku na nějaké to podrbkání a pohlazení. Nejraději má drbání na hřbetě. Díky Cipískovi jsem si zamilovala aguti zbarvení srsti, kanálníci jsou prostě úžasní.